Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Úvod » NOVINKY » Den svatého Ignora, Pjér la Šé´z


        

Den svatého Ignora, Pjér la Šé´z

novinka

skladem

 

Dostupnost: Dostupný
Číslo produktu: 1306
EAN kód: 9788025424520
běžná cena 395 Kč
naše cena bez DPH: 332 Kč
naše cena s DPH (10 %):
365 Kč

do košíku:
  ks  
Anotace: čtyři postavy tohoto "léčivého románu" reprezentují čtyři stránky lidské bytosti, které často nedovedeme harmonicky rozvíjet


Recenze:
Tato kniha je v lecčems ojedinělá. Nevypadá jako učebnice, ale spíše jako čtivý příběh - a přitom vlastně učebnicí je. Je inspirací, jak si lépe uspořádat postoj k životu a jak lépe vyvažovat jednotlivé složky své osobnosti. "Léčivý román" - to je podtitul a také těžiště knihy. Jednotlivé složky osobnosti jsou reprezentovány čtyřmi postavami, jež nám dobře popíší podstatu každé z nich. Nelekněte se prosím, když budou jednat nelogicky nebo i trochu schizofrenně. Vstupujeme totiž do oblastí, které pouhou logikou popíšeme jen stěží.

Přesuneme-li se do roviny příručky, můžeme říci, že kniha pojednává daleko více o tom, co nám nejčastěji brání dostat se na duchovní cestu, nežli o samotném cíli této cesty - absolutní realitě. Věnuje se rozpoznání toho, které ze svých čtyř složek upřednostňujeme na úkor zbývajících a tím se dostáváme do nerovnováhy.

Autora samotného pak známe již z dříve vydané knihy "Indián - zpráva o archetypu" nebo z účinkování v divadelním představení Jaroslava Duška "Čtyři dohody".


Předmluva k třetímu vydání

Je těžké vyjádřit slovy tu radost, kterou prožívá autor, když se jeho kniha dočkala třetího vydání v tak relativně krátkém čase, jakým je deset let. Knihy píšeme pro Věčnost jako své vyjádření směrem k neviditelnému a neuchopitelnému světu.

Samozřejmě pokud je nepíšeme i z jiných důvodů...

A je téměř nemožné vyjádřit tu radost, kterou mi přinesl autor ilustrací Tomáš Babka. Nejen, že si Den svatého Ignora přečetl velmi pozorně, ještě jakýmsi neobyčejně důvěrným způsobem vstoupil do světa, ve kterém se tento příběh odehrává. díky jeho vyhraněnému malířskému talentu teď může být tento svět přiblížen i lidem, jimž dosud možná zůstával poněkud uzavřený.

Nezbývá než si přát, aby se tento odhad ukázal být v souladu se skutečností. A to jako vždy ukáže pán Věčnosti - Čas.

Čtenářům přeji, aby tento krok vnímali jako další posun v příběhu onoho věčně končícího i začínajícího Dne svatého Ignora.

Pjér la Šé'z z 18. července 2018


Ukázka:
... Ignor se vrhl nešťastníkovi na pomoc, aby jej zachytil. Tím však zřejmě jen urychlil jeho pád. V prstech snícího zbyl kus pláště a opilec se řítil velice rychle k zemi, kde se udiveně rozplácl v zednickém kolečku se zbytkem malty. Teprve nyní Ignor ke svému naprostému zmatku zpozoroval, že jsou ještě stále pouze nad kráterem.

Oněmělý úžasem zíral, jak zoufalcův duch opouští mrtvé tělo a pokojně stoupá kamsi vzhůru, aniž by potřeboval most. Ignor náhle zřetelně ucítil, že smrt onoho nebožáka má sílu, jež by dokonce i samotného Ignora dokázala také strhnout k zemi. Proto se co nejrychleji přitiskl k mostu a držel se jej jako tonoucí stébla.

Most se pod ním ovšem začal prudce propadat, což Ignora natolik vyděsilo, že jej objal ještě pevněji. Tímto pohybem také uprostřed noci procitl, aby zjisti. že se křečovitě drží otepi provlhlé slámy. Posadil se na lůžku a zaradoval se, že to všechno byl jenom sen. Byl v té chvíli ještě ponořen do obou světů zároveň, takže promluvil sám k sobě nahlas, i když to jinak nebylo jeho zvykem. Ačkoli byl v podstatě již za hranicí šílenství, přece jen stále ještě považoval hlasitý hovor k sobě samému za něco patologického.

Nyní však nutně potřeboval narušit sílu předchozího zážitku. "Zdá se, že alespoň tady je všechno v pořádku."

"To je právě váš největší omyl, pane.", ozval se hluboký neznámý hlas za Ignorovými zády. Ignor se otočil směrem, odkud uslyšel hlas, ale všude panovala naprostá tma. "Co se tady děje? Mám se tam na vás jít podívat? Nebo mám po vás něco hodit? Ale co?", zeptal se neznámého i sebe sama poněkud výhružně Ignot, přičemž se mu ale trapně třásl hlas.

"Nic takového nebude nutné. Raději zůstaňte, kde jste.", pospíšil si hlas neznámého návštěvníka.

"Nic bys tím nezískal. Vlastně naopak.", přidal se ihned jiný hlas, jehož neúprosnou intonaci Ignor dobře znal. To promluvil Věčný Kazatel, kterému Ignor občas říkal poněkud posměšně Mírný Karatel, což byl jeden z mála způsobů, jimiž bylo možno onen hlas alespoň nepatrně eliminovat...

(str. 95)

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.